Zaniklé osady na Koryčansku

Mnozí z Koryčan, hlavně starší zemědělci, znali a znají dosud názvy mnohých polních tratí, jež  v poslední době ztrácejí své někdejší rozlišovací opodstatnění a mizí tak i pozvolna z vědomí lidí.  A právě názvy některých polních tratí jsou dosud průkazným svědectvím bývalé existence osad, jež před staletími vznikly i na nynějším katastru Koryčan.

Platí to v prvé řadě o osadě Vážany, kterou  dosud připomíná název polní tratě Vážansko. Osada ležela jižně od Koryčan v prostoru mezi  městečkem a Koryčany a Jestřabicemi po levé straně nynější silnice vedoucí z Koryčan do  Jestřabic. Vážany, jak zněl název osady, příslušely k hradu Cimburku. Ve vsi byl dvůr ještě koncem XV. století. Zánik Vážan lze s největší pravděpodobností zařadit do období válek husitských, případně ještě o něco později, do neklidných dob válek česko-uherských, do druhé poloviny 15. století.

Jako další osada na Koryčansku se uvádějí Černíkovice. Rozkládala se na pravém břehu Stupavky, na okraji svahu směřujícího od bývalého Baka k Blišicím. I Černíkovice tvořily  součást příslušenství hradu Cimburku. U Černíkovic se nacházel jeden z osmi rybníků v  povodí Stupavky na Koryčansku - Černíkovský rybník a blízko něj pak stál mlýn téhož   jména. Dodnes se zachovalo pojmenování blízkého prostředí Nade mlýnem. I tato osada zanikla v XV. století.

V katastru bývalé obce Blišice je nutno uvést osadu Lhota (Blišická Lhota). Ležela v místech polních tratí Přední vinohrad a Lasček, v místech, kde byl na sklonku 17.  století zřízen blišický dvůr. Osada se sloučila s Blišicemi počátkem druhé poloviny XV. století.

A ještě k otázce, proč některé osady poměrně brzy zanikly. Přirozeně, že u některých to byl přímý důsledek válečných poměrů. Nebyl to však jediný a rozhodující důvod. Mnohdy to byly i zcela nevyhovující poměry místní, jež znemožňovaly trvalé osídlení. Bylo tomu tak zvláště u osad vzniklých ve XIII. století, kdy feudálové v honbě za zajištěním mnoha výhod  z většího počtu osad a jejich obyvatelstva zakládali osady i tam, kde chyběly často  i základní podmínky pro únosnou existenci zakládané osady (nedostatek pitné i užitkové vody, příliš těžké podmínky pro obdělávání půdy apod.).