Historický vývoj místní části Jestřabice
Jestrzebicze 1356, Jestrzewicz 1368, Gestrzebicz 1376, Gestrzebicze 1447.
V 15. a 16. století tu byl dvůr a tvrz. Nedaleko Jestřabic ležela zaniklá dědina Stušice (Slušice).
Jestřabice bývaly podle některých pramenů zvláštním statkem. Kolem roku 1344 je držel Jaroslav z Jestřabic. Roku 1356 tu měla nějaký majetek Klára ze Šardic, která vzala do spolku na statky Jindřicha z Nevojic. Jednalo se o statky, které měla Klára ze Šardic v Jestřabicích, Haluzicích a Březku (zaniklá osada). Jindřich z Nevojic po paní Kláře roku 1365 dědil. V roce 1376 zapsal Jindřich z Nevojic své manželce Kačně na Svatobořicích přes 20 hřiven úroků ročně, v Haluzicích a Březovce (zaniklá dědina na Bučovicku) 25 hřiven ročního úroku se všemi právy a příslušenstvím, v Jestřabicích 4 hřivny jako víno k rukám jejího bratra Jeska z Wildenberka. V roce 1388 se jmenuje Vavřinec podle Jestřabic. Roku 1447 Vok z Holštejna postoupil Jestřabice Janovi z Dobré Vody, který je s farním patronátem, dvorem, vsí Haluzice s mlýnem, rybníky a příslušenstvím dal roku 1464 zapsati Jindřichovi z Bystřice na Mouchnicích. Roku 1515 je dal Protivec z Bystřice v zemských deskách zapsati Janu Kropáčovi z Nevědomí, který je roku 1520 postoupil svému bratru Jiřímu Kropáčovi. Tas a Jan Kropáčové z Nevědomí prodali statek roku 1550 Janovi z Čertovej. Majetek dědil jeho syn Albrecht, jenž roku 1577 prodal vše (s tvrzí, dvorem, farou, pustou ves Stušice s dvorem) Janu Bořkovi z Malejova, který odkázal statek své manželce Magdaleně Kobylkovně z Kobylí a podřídil jí Mikuláše staršího Kobylku z Kobylí, který prodal Jestřabice v roce 1588 Anně Bánffy z Dolní Lindvy, která je spojila s panstvím koryčanským. Další příběhy jsou úzce spjaty s městečkem Koryčany.
V Jestřabicích bylo 25 čtvrtláníků, kteří platili o sv. Jiřím 16 zlatých, o sv. Václavu dávali 27 zlatých 48 krejcarů, 48 slepic, 480 vajec, předli 118 liber příze. Po 30-tileté válce bylo v Jestřabicích 22 domů nově osedlých, 222 mír polí I. třídy a 111 mír polí II. třídy nově vzdělaných. Velikost obce činila 4 lány. Roku 1849 odvedlo 25 čtvrtláníků (každý naposled) 31 snopů žita a 31 snopů ovsa ročně.
Roku 1611 jsou vzpomínány jestřabské vinohrady.
Na výšině uprostřed hřbitova stojí daleko viditelný farní kostel sv. Anny, který byl roku 1672 opraven. Kostel měl jednu kasuli a bohoslužby se tu konaly jen o svátku svaté Anny. Nynější kostel byl na místě starého, malého kostelíka nově postaven v roce 1753 nákladem vrchnosti, obce a dobrodinců a v roce 1842 byl obnoven. V roce 1844 byl obnoven hlavní oltář sv. Anny.
V roce 1363 je připomínán farář Hanek. Fara je vzpomínána v roce 1464, 1577 a ještě v roce 1733. Potom byly Jestřabice filiálkou Koryčan a kostel je uváděn jako kaple.
Jestřabice byly roku 1890 opětovně povýšeny na samostatnou faru.
V Jestřabicích je dvůr, panský dvorec (ovčírna) pod Švárou zanikl.
1. srpna 1976 byly Jestřabice samosprávně připojeny ke Koryčanům.
K 30.11.1996 žilo v Jestřabicích 290 obyvatel v 179 domech.