Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historický vývoj místní části Jestřabice

Jestrzebicze  1356, Jestrzewicz 1368, Gestrzebicz 1376, Gestrzebicze 1447.

V  15. a  16. století  tu byl  dvůr a  tvrz. Nedaleko Jestřabic ležela zaniklá dědina Stušice (Slušice).

Jestřabice  bývaly podle  některých pramenů  zvláštním statkem. Kolem roku  1344 je držel  Jaroslav z Jestřabic.  Roku 1356 tu  měla nějaký  majetek Klára  ze Šardic,  která vzala  do spolku  na statky Jindřicha z Nevojic. Jednalo se o statky, které měla Klára ze Šardic v Jestřabicích,  Haluzicích  a  Březku  (zaniklá  osada). Jindřich z Nevojic po paní Kláře roku 1365 dědil. V roce 1376 zapsal Jindřich z Nevojic  své manželce  Kačně na  Svatobořicích přes  20 hřiven úroků ročně,  v Haluzicích  a Březovce  (zaniklá dědina  na Bučovicku)  25 hřiven   ročního  úroku   se   všemi   právy  a   příslušenstvím,  v Jestřabicích  4  hřivny  jako  víno  k  rukám jejího bratra Jeska z Wildenberka. V  roce 1388 se jmenuje  Vavřinec podle Jestřabic. Roku 1447 Vok z Holštejna postoupil Jestřabice Janovi z Dobré Vody, který je  s  farním  patronátem,  dvorem,  vsí  Haluzice s mlýnem, rybníky a příslušenstvím  dal roku  1464 zapsati  Jindřichovi z  Bystřice na Mouchnicích. Roku 1515 je dal Protivec z Bystřice v zemských deskách zapsati  Janu Kropáčovi  z Nevědomí,  který je  roku 1520 postoupil svému  bratru  Jiřímu  Kropáčovi.  Tas  a  Jan  Kropáčové z Nevědomí prodali statek roku  1550 Janovi z Čertovej. Majetek  dědil jeho syn Albrecht, jenž roku 1577 prodal  vše (s tvrzí, dvorem, farou, pustou ves Stušice s  dvorem) Janu Bořkovi z Malejova, který odkázal statek své manželce  Magdaleně Kobylkovně z Kobylí a podřídil  jí Mikuláše staršího Kobylku z Kobylí, který  prodal Jestřabice v roce 1588 Anně Bánffy  z Dolní  Lindvy, která  je spojila  s panstvím  koryčanským. Další příběhy jsou úzce spjaty s městečkem Koryčany.

V Jestřabicích  bylo 25 čtvrtláníků, kteří  platili o sv. Jiřím 16 zlatých, o sv. Václavu dávali  27 zlatých 48 krejcarů, 48 slepic, 480  vajec,  předli  118  liber  příze.  Po  30-tileté  válce bylo v Jestřabicích 22 domů nově osedlých, 222  mír polí I. třídy a 111 mír polí II.  třídy nově vzdělaných.  Velikost obce činila  4 lány. Roku 1849  odvedlo 25  čtvrtláníků (každý  naposled) 31  snopů žita  a 31 snopů ovsa ročně.

Roku 1611 jsou vzpomínány jestřabské vinohrady.

Na  výšině  uprostřed  hřbitova  stojí  daleko  viditelný farní kostel  sv. Anny,  který byl   roku 1672  opraven. Kostel  měl jednu kasuli a  bohoslužby se tu konaly  jen o svátku svaté  Anny. Nynější kostel byl na  místě starého, malého kostelíka nově  postaven v roce 1753  nákladem  vrchnosti,  obce  a  dobrodinců  a  v  roce 1842 byl obnoven. V roce 1844 byl obnoven  hlavní oltář sv. Anny.

V  roce  1363  je  připomínán  farář  Hanek. Fara je vzpomínána v roce  1464,  1577  a  ještě  v  roce  1733. Potom byly Jestřabice filiálkou Koryčan a kostel je uváděn jako kaple.

Jestřabice  byly  roku  1890  opětovně  povýšeny na samostatnou faru.

V  Jestřabicích je  dvůr,  panský  dvorec (ovčírna)  pod Švárou zanikl.

1.  srpna   1976  byly  Jestřabice   samosprávně  připojeny  ke Koryčanům.

K 30. 11. 1996 žilo v Jestřabicích 290 obyvatel v 179 domech.