Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

14. 10. 2019

skoroj

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 19 až 23°C. Noční teploty 11 až 7°C.

Další zdroje

eon

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Hradisko svatého Klimenta

národně kulturní památka
archeologická lokalita, 461 m n.m.,

[sv. Konstantin a Metoděj]Hora  svatého  Klimenta je  jedním  z  duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy.

První  písemné zprávy  o této  hoře, ukryté  v tichu rozlehlých Chřibských lesů, pocházejí teprve až ze 14. století.

Podle svědectví  historických pramenů byla tato  Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich  žákům  k  rozjímavému životu.  Ti  zde  nalezli  místo ke kontemplaci,  modlitbu  i  práci.  V  blízkosti  chrámu byl vystaven monastýr,  poustevna  a  byla  zde  také  škola,  středisko osvěty a výchovy. Jak  praví Život Konstantina sepsaný  pod vedením samotného arcibiskupa  Metoděje: "Když  přišel  svatý  Konstantin  na Moravu, přijal ho Rastislav s velkou úctou a když shromáždil učedníky, oddal mu  je na  učení... a  zanedlouho přeložil  církevní řád,  naučil je ranní službě boží, hodinkám, večerní, povečernici a mši a tam nechal učit také jiné nauky, gramatiku i  muziku. I otevřely se, podle slov prorokových  uši  hluchých  a  poslouchali  slova  Písma,  a  jazyk zajíkavých se stal jasným ...".

Hora  svatého  Klimenta,  daná  pod  ochranu  římského papeže a mučedníka, patrona soluňské mise sv. Klimenta, jehož tělesné ostatky zde byly uchovány, tak byla  střediskem zbožnosti a vzdělanosti. Zde byl také sv.  Metodějem roku 884 dokončen překlad  svatých knih a na svátek  sv.  Dimitrije  sloužena   slavná bohoslužba  jako  dík  za poskytnutou milost a pomoc.

 Z archeologických výzkumů  je doloženo, že na této  hoře v době velkomoravské v 9.  století stála zděná kaple. O  obytném prostoru z 9. století přináležejícím ke kapli se zmiňuje pouze Jindřich Wankl z Vlasteneckého muzejního  spolku  z  Olomouce,  který  vedl  výzkumy hradiska v letech 1885 - 1888  a který prý objevil základy samotného kláštera z doby cyrilometodějské, ale nijak blíže je nespecifikoval.

V  roce 1903  až 1905  zde prováděl  výzkumy brněnský  poštovní oficiál R. Čechmánek, který uvádí v souvislosti s obytnými prostory, že mimo neúplných částí kláštera augustiniánského nic nenalezl.

R. Čechmánek  však objevil v kostelní  lodi společný hrob sedmi jedinců a v kněžišti za oltářem kosterní pozůstatky jednoho jedince, které byly  hlavně místními nadšenci vydávány  za kostru Metodějovu.

 Antropologickou  expertízou  provedenou  v  roce 1950 Archeologickým ústavem ČSAV V Praze bylo staří  kostry datováno dr. J. Chocholem do doby 13. až 15. století. Tím mýtus Metodějova pohřbu na hradisku sv. Klimenta padl.

Z dalších  zajímavých nálezů v  této lokalitě je  nález zlatého solidu  císaře  Theofila z  let  839  až  842  koryčanským  rodákem Vítězslavem Glozou v roce 1912.

Na  Hoře sv.  Klimenta se  nachází valová  opevnění z  východní strany  až trojnásobná, která obepínají  hradisko o  ploše 16 ha. Na akropoli pak  základy středověkého kostela, který  z původní kaple z 9.  století  dostavěli  brněnští  augustiáni po  roce  1358, a který existoval až do  r. 1421, kdy tuto mnišskou  komunitu napadli husité ze Strážnice. Po této pohromě už duchovní život na Hoře sv. Klimenta ustal. Kolem  roku  1500  zde  jako  poustevník  žil  rytíř Smetana z Osvětiman.

Dále  je zde  dřevěná kaplička,  kterou v  roce 1964  postavili někteří koryčanští občané pod  vedením P. Stanislava Straňáka, místo původní kaple z  roku 1880, která stála v  kněžišti základů kostela. Pak je zde zvonice sv. Gorazda, kterou v roce 1985 postavili členové Společenství svatého Gorazda a druhů  - Živé dědictví. Také Zeyerova studánka nacházející  se jihovýchodně pod úpatím  hory nese od téhož roku jméno sv. Gorazda.

 Nabízí se zde  otázka "Kdo to byl sv.  Gorazd?" Svatého Gorazda označil Metoděj,  když  umíral  za  svého  nástupce.  Tím  se  však vyhrotily spory mezi "latinskými a  slovanskými" kněžími. Řím  jako podmínku  jeho uznání požadoval i  jisté ústupky,  které se  týkaly liturgického  jazyka. Protože "slovanská" strana  odmítla na dohodu přistoupit,  vyvolala  hněv  tehdejšího panovníka  Svatopluka a sv. Gorazd byl z Moravy i se svými stoupenci vyhnán. Svatopluk ustanovil Metoděje moravsko - panonským arcibiskupem. Po jeho skonu v roce 885 se však Svatopluk vůči slovanské bohoslužbě zatvrdil.

V  roce  1991  byla  obnovena  Matice  svatoklimentská  a  ta v součinnosti se Společenstvím sv. Gorazda a druhů má v úmyslu obnovit kostel i s klášterem a znovu vzkřísit duchovní život na tomto místě.

Společenství sv.  Gorazda a druhů -  Živé dědictví zde založilo novou  tradici cyrilometodějské  školy při příležitosti svátku  sv. Gorazda a druhů připadajícímu na 27. červenec.

U příležitosti svátků Seslání  Ducha svatého se každoročně koná na Hoře svatého Klimenta tradiční pouť.